Doporučili | Mgr. Jiří Stodola, Olga Svobodová |
---|---|
V kategorii | Arteterapie |
Žánr | Naučná |
Věková kategorie | Dospělí |
Štítky redakce | tvůrčí činnost, těžká tělesná postižení, terapie uměním, smyslová postižení, pomáhající profese |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Tvořivost v životě postižených lidí.
Trpící a postižení představují jakousi laboratoř celé společnosti; jsou průzkumníky tam, kde na mapě lidských zkušeností jsou bílá místa, navrhují a testují strategie a styly pro mezní životní situace, a jsou tedy jakousi rezervou lidského rodu pro případ extrémních zátěží, drastických změn nebo katastrosických ohrožení.
Podívejme se ještě, jak postižení odpovídají na závěrečnou přímou otázku, k čemu všemu je jim v životě umění: „K zastavení, zamyšlení, získání klidu, k odreagování, k rozptýlení, je zdrojem nových pocitů, zpestřuje život, svět není jednotvárný, pomáhá žít, dodává životu určitou šťávu navíc. Umění tedy umožňuje prohloubení prožitku, představuje naplnění žitého času. Umění napomáhá integraci do světa obecných hodnot, tedy nikoli jen identifikaci s hodnotami výlučně kulturními, ale k širší integraci sociální. Tím, že člověk má určitý umělecký prožitek, získává i téma k rozhovoru. Mezi postiženým a nepostiženým se tak objevuje určitý spojovací můstek – komunikace o umění. Obdobnou funkci může mít potřeba něco vytvářet pro druhého a především potřeba druhého obdarovat. Nejen obdarovat, ale i umět přijímat dárky. Tím, co se dává i přijímá, se zároveň manifestují určité hodnoty. Integrativní funkci do určité míry má i pouhá přímá účast na společném dění. Samozřejmě že aktivní diváctví a aktivní tvorba představují další krok směrem k sociální integraci.“