S kloboukem na nepřítele

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

V katalogu BETH

Popis knihy

"Kdy se vlastně slovo nepřítel naučíme? Ve svém prvním roce... nebo až zjistíme, že i my ho máme v sobě?" Tyto a mnohé jiné hluboce humánní otázky i zcela drobné příběhy a postřehy předkládá na ploše téměř stovky drobných próz autorka, která jako jedna z prvních přijala do své běžné třídy nevidomou holčičku a integrací zdravotně postižených dětí se s láskou i nadhledem zabývá po řadu let. Poetická, humorná a přemýšlivá kniha vhodná pro studenty, pedagogy i širokou veřejnost je ozvláštněna sedmdesáti hravými ilustracemi vytvořenými zcela originální výtvarnou technikou.

Ukázka z knihy

Louka

Měli jsme ve třídě louku. Louku zelenou. Krásně se na ní odpočívalo.
"Já bych ti chtěla něco říct. A je to důležité!" obrací se ke mně Lucie.
"To bude určitě o čtení, že?"
"Jak to, že to tak uhodneš? Co myslíš - že bych četla až potom?"
Máme zrovna český jazyk: ostatní pilně řeší svoje zadání a Lucka by měla číst. Číst, číst a číst. Má individuální plán a právě čtení potřebuje procvičovat důkladně.
"To by šlo," ustupuji, "můžeš chvilku třídit vzorky látek. Procvičovat hmat."
"Jenže - to jsem nemyslela. Co kdybych si šla třeba lehnout na louku?"
"Tak běž, lehni si - tak na pět minut."
"A dáš mi tam polštář?"
"Dám." Sbohem čtení.
Měkká žíněnka jménem Louka se zelená vzadu u klavíru. Čas od času si všichni potřebují odpočinout. A s polštářkem pod hlavou se odpočívá dobře. Ostatní dopisují a svou luční chvilku si postupně vybírají.
Minuty běží.
"Musíš vstávat," povídám Lucii, "jde se číst."
Číst, číst, číst.
"Jdeš pro mě pozdě," zavyčítá káravým hláskem. "Už je to určitě aspoň osum minut! Aspoň osum…!"
Zvedla se z louky a sedá ke slabikáři.
"Že bysme začly u tvrdého Y?" navrhne nadějně. "Tam je hodně bodů, to se mi dobře čte."
Chvíli pak soustředěně přejíždí řádky bříškem ukazováčku.
"Já ten řádek žehlím jako žehličkou. A když to tak žehlím, tak mě to docela baví."

Mohlo by Vás také zajímat