Poradenství pro smrtelně nemocné a pozůstalé

Obálka knihy Poradenství pro smrtelně nemocné a pozůstalé - ,

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

V katalogu BETH

Název: Poradenství pro smrtelně nemocné a pozůstalé

Autor: Colin Murray Parkes

DoporučiliBc. Radka Adamcová
V kategorii
Žánr
Věková kategorie,
Štítky redakce, , , , , , , , ,
Štítky uživatelů

Popis knihy

Jen málo oblastí zdravotní a sociální péče klade takové nároky na poskytování sociální opory, jako je tomu při péči o nevyléčitelně nemocné, umírající a o pozůstalé v době zármutku. Zdrojem takovéto opory pro pacienty a jejich rodiny přitom nemusí být jen profesionální poradci – významnou roli mohou sehrávat prakticky všichni pečující zdravotníci a v některých případech i laičtí pomáhající a dobrovolníci.
Kniha „Poradenství pro smrtelně nemocné a pozůstalé“ je určena všem těmto lidem a má jim pomoci prohloubit jejich poradenské dovednosti při péči o nevyléčitelně nemocné a pozůstalé. Trojice autorů, kteří zásadním způsobem přispěli k rozvoji současného britského systému poradenství pro pozůstalé, zde fundovaně, avšak srozumitelným způsobem seznamuje čtenáře s psychologickými a sociálními procesy, které doprovázejí umírání i zármutek, i se zásadami a průběhem poradenského procesu v takto náročných životních etapách. Není však normativní příručkou – klade důraz na individuální povahu prožívání, respekt k jedinečnosti a komplexitě lidského života a na tvůrčí aspekt poradenského procesu a vztahu.

Ukázka z knihy

Úvod

Peter Howick umíral. Věděl to on i lékař, který u něj seděl, držel ho za ruku a čekal. Peter neměl bolesti, ale byl velmi slabý a unavený a střídavě ztrácel vědomí. Měl za sebou dlouhý a statečný boj s rakovinou. V průběhu léčby spolupracoval a bez protestů se podrobil několika vážným chirurgickým zákrokům, které však nepřinesly úspěch. Rakovina zasáhla celé jeho plíce a již neexistoval žádný způsob léčby, od níž by mohl očekávat prodloužení svého života.
„Už to nebude dlouho trvat,“ zašeptal. „Ne, nebude,“ odpověděl lékař a pak trochu zbytečně dodal, „ale nejste sám.“ Peter se na něj dlouze zadíval. „Jsem a vy to víte,“ řekl. A měl samozřejmě pravdu. To on umíral, nikoli lékař. Jak poznamenala jedna pacientka: „Je to jako porod dítěte – jediný, kdo to může udělat, jste vy sama.“ Umírání však obvykle není věcí, k níž se rozhodneme – přichází samo. Peter měl strach, stejně jako by měl strach každý, kdo čelí nutnosti vykročit do neznáma. V jistém smyslu zemřel již několikrát, neboť pokaždé, když ztratil vědomí, nevěděl ani on, ani jeho lékař, zda se ještě probere. Peter nakonec opět upadl do bezvědomí a lékař si uvědomil, že tentokrát se už nevrátí. Dech se mu změnil z pravidelného oddechování člověka v bezvědomí na přerušované periody lehkého automatického dýchání střídající se s úseky apnoe, kdy nedýchal vůbec. V hrudi se mu nahromadil hlen, který způsobil tzv. „předsmrtné chroptění“, ale to už Peterovi nedělalo starosti, jelikož byl v hlubokém bezvědomí. Samotná smrt působila téměř jako rozčarování. Chroptění ustalo a lehké napětí v Peterově tváři opadlo, zanechávajíc po sobě výraz poklidu.

Mohlo by Vás také zajímat







Pro odborníky, pro média, mapa webu ~ kontaktujte nás