Doporučili | Olga Svobodová |
---|---|
V kategorii | Demence, mentální retardace a ztráta paměti |
Žánr | Naučná |
Věková kategorie | Dospělí, Senioři |
Štítky redakce | ošetřovatelství, narušená komunikace, mozek, inteligence, gerontologie, Alzheimerova choroba |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Autor knihy, který je zkušený gerontopsycholog, si až poté, co demencí onemocněl jeho otec, uvědomil, jak obtížně se rodinní příslušníci vyrovnávají s demencí, která zasáhne jejich blízkého člověka. Jak reagovat na to, když váš otec pravidelně vstává po půlnoci a myslí si, že už je ráno? Jak se vyrovnat s tím, že vás vaše žena už ani nepozná? V knize, která je plná příkladů ze skutečného života, se autor snaží přiblížit prožívání lidí s demencí, popisuje mechanismus ztráty paměti, vysvětluje jejich komunikační problémy, poruchy nálady a chování. Radí, jak řešit praktické problémy, jako je například vstávání uprostřed noci nebo bloudění, jak reagovat na prudké výkyvy nálad a výbuchy zlosti. Zamýšlí se také nad tím, kde je hranice mezi péčí a přehnanou starostlivostí, a ukazuje, jak podporovat pacienty s demencí v různých stadiích.
Toulání
Šla jsem jenom nahoru ustlat a když jsem opět přišla dolů, mého muže nebylo nikde vidět. Zapomněla jsem zamknout zadní dveře a on jimi evidentně odešel z domu. Když jsem vyšla ven a volala ho, nikdo se neozýval. Okamžitě jsem sedla na kolo a jela ho hledat. Marně. Pociťovala jsem pořád větší strach a úzkost. O šest hodin později mi telefonovala neznámá žena a řekla mi, že můj manžel sedí v její hospodě. Ukázalo se, že překonal vzdálenost asi patnáct kilometrů. Po úzké stezce, která se vine podél železnice, šel do místa, kde se narodil a kde vyrůstal. Tam našel dům, v němž žil jako dítě (farmu, kterou její současní majitelé asi před třiceti lety přeměnili v hospodu), a vešel dovnitř. Poznal ho jeden bývalý soused a známý.
(Manželka)Sklon pacientů s demencí vycházet z domu a nekonečně se toulat je pro jejich blízké velký problém, který jen obtížně zvládají. Tento druh fyzické aktivity na straně pacienta vyvolává obavy a strach a někdy i značnou podrážděnost v myslích těch, kdo jsou za péči o něho a jeho bezpečí odpovědní. Obavy a strach, aby se nezranil, neměl nějakou nehodu nebo aby nedošlo k jeho totálnímu vyčerpání. Podrážděnost se objevuje možná také proto, že se na pečovatele může přenést pacientův neklid, nebo proto, že jeho chování zatěžuje všechno a všechny kolem něho neustálým tlakem.