Doporučili | Mgr. Zdeněk Horký |
---|---|
V kategorii | Samota a uvěznění |
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Dospělí |
Štítky redakce | ztráta osobní svobody, věznice, totalita |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Román se opírá o autorovy autentické zážitky: strávil léta v československém koncentračním táboře a podal obraz muže, který ve vězeňských podmínkách zápasí o to, aby zůstal člověkem. Autor bývá nazýván českým Solženicynem a jeho kniha je ojedinělá i v souvislosti evropských literatur.
3. Svornost
„Tábore pozor!“ zavelelo kápo v černém. Jeho hlas, deformovaný úsilím o největší nasazení, se rozstříkl po délce nástupiště mezi ponurými baráky v lágru a v mlhavém prostoru odezněl povel jako samoznak: „orné – zóóór!“
Dlouhý pětiřad vězňů zněžněl. Hnědý pás pětic, s mezerami mezi dvacítkami, připomínajíc strnulou tasemnici, jen dechem a pohybem očí prozrazoval životnost. Ty oči sledovaly dva dozorce v zelených uniformách, kteří kráčeli podél nastoupeného útvaru a počítali stav. Jeden z nich byl ze strážnice uvnitř tábora, druhý z venkovní ostrahy. Konečný výsledek musel u obou souhlasit, ale to představovalo často zapeklitý úkol. Zvláště zde, na Ústředním táboře, s průběžnými přesuny vězňů, s přijíždějícími a odbavovacími transporty, s každodenní střídou pracovních směn v dolech a na různých stavebních nebo přípravných komandech na povrchu.
Také toho rána se nástup protáhl. Sčítači se zastavili na konci formace a chvíli se dohadovali, porovnávajíce navzájem notýsky se záznamy. Potom se společně odebrali do strážnice u brány. Kápo je následoval a zastavil se před schůdky ke vchodu.