Agorafobie a panická porucha

Obálka knihy Agorafobie a panická porucha - Portál, 2008

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

V katalogu BETH

Název: Agorafobie a panická porucha

Autoři: Ján Praško, Hana Prašková

DoporučiliPhDr. Jana Dokoupilová, PhDr. Naděžda Němcová, PhDr. Helena Strnadlová
V kategorii
Žánr
Věková kategorie
Štítky redakce, , , ,
Štítky uživatelůPomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu.

Popis knihy

Letadla, vlaky, metra, autobusy, dopravní zácpy, výtahy, fronty v samoobsluze, eskalátory a kina jsou místa, z nichž se špatně utíká do bezpečí. Podobně, bez možnosti dovolat se pomoci, se člověk cítí, když je doma sám, nebo když je na nějakém osamělém místě (například v lese). Ve srozumitelně psané příručce se čtenáři dozvědí, jak mohou rozpoznat, zda oni sami nebo jejich příbuzní trpí agorafobií či panickou poruchou a co je jejich příčinou. Část knihy je věnována popisu nejdůležitějších strategií léčby - práci s katastrofickými myšlenkami a představami, nácviku zklidnění dechu, relaxaci apod. Úspěšnost terapie dokládá řada příběhů osob postižených těmito poruchami, v nichž popisují způsoby, jak se jim tyto potíže podařilo odstranit. Publikace je určena lidem trpícím agorafobií či panickou poruchou, jejich rodinným příslušníkům a pracovníkům pomáhajících profesí.

Ukázka z knihy

Kdy a proč se rozvine panika

Zdá se, že lidé s panickými atakami mají strach ze skutečných probíhajících tělesných pocitů, které jsou součástí odpovědi na stres (reakce boj, nebo útěk). Obava z tělesných příznaků pak způsobuje paniku. Takže panickou ataku můžeme vnímat jako sérii neočekávaných tělesných příznaků, na které člověk reaguje panikou nebo strachem.
Až do této chvíle jsme si probírali rysy a složky stresové reakce neboli reakce „boj, nebo útěk“. Pokoušeli jsme se již trochu přiblížit, jak to souvisí s panickými záchvaty. Nicméně při reakci „boj, nebo útěk“ organismus zjevně vnímá vnější ohrožení. Proč se tedy vůbec spustí odpověď „boj, nebo útěk“ během panických záchvatů, když tu zjevně není nic vnějšího, z čeho by šlo mít strach? V současné době se ovšem ve skutečném fyzickém nebezpečí ocitáme jen zřídka. Je však řada možností, jak vyvolat tyto příznaky nejen pomocí strachu.
Například v každodenním životě můžeme být chronicky ve stresu. Tento stres má za následek zvýšenou produkci adrenalinu a dalších chemických látek, které čas od času vyvolají příznaky. Tyto tělesné změny mohou nastat jako reakce na to, když myslíme na nějakou nepříjemnou situaci, jako je stres v práci nebo napětí v blízkých vztazích, nebo když dojde k nahromadění více stresujících situací, které trvají dlouhou dobu. Žádná z nich, kdyby trvala krátkou dobu, by sama o sobě výraznější stresovou reakci nevyvolala. Jednotlivé události v průběhu chronického stresu nemusíme ani vnímat jako důležité, nějak jsme si zvykli. Nicméně dlouhodobě se může stres hromadit. V krvi jsou zvýšené hladiny adrenalinu. Zvýšený adrenalin dokonce může zůstat v těle i dlouho potom, co stresor odezní. Pak stačí menší aktivace, jako je zvýšená pozornost, a tělesné příznaky se objeví.

Mohlo by Vás také zajímat







Pro odborníky, pro média, mapa webu ~ kontaktujte nás