Paliativní péče a komunikace

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

V katalogu BETH

Popis knihy

V knize Paliativní péče a komunikace hledá autorka vysvětlení pro optimismus nevyléčitelně nemocných pacientů s malobuněčnou rakovinou plic a pro naději na uzdravení, kterou chovají. Během pěti let pomocí metod etnografického výzkumu sledovala průběh nemoci pacientů, účastnila se konzultací, na nichž byli seznamováni se špatnými zprávami, a pobývala s nimi až do jejich smrti. Situaci sledovala z rozdílných úhlů pohledu – z perspektivy pacientů, jejich rodin, lékařů a ošetřujícího personálu. Na základě výpovědí zúčastněných i vlastních pozorování autorka objasňuje, jak komunikace v různých fázích onemocnění ovlivňuje očekávání pacientů a jejich blízkých. Kniha poskytuje také popis úkolů, odpovědností a rolí všech zúčastněných: popisuje neformální pravidla, nejednoznačná sdělení, dilemata mezi profesionálním odstupem a osobním nasazením, vzorce informování a komunikace v různých fázích onemocnění, skryté náznaky blížící se smrti a ambivalenci pacientů, kteří oscilují mezi „věděním a nevědomostí“.

Ukázka z knihy

Pan van der Ploeg

Muž sedící v čekárně vedle mě se ke mně naklání: „To je neuvěřitelné,“ říká. „Ten nádor úplně zmizel. Doktor Liem říká, že jsem vyléčen.“ Dívám se na něj tázavě. „A myslí to vážně?“ divím se. Pan van der Ploeg mi vrací pohled a přikyvuje. Uchopí ruku své ženy, pohrávající si s kapesníčkem. „Jsme tak šťastní,“ říká skrze slzy. Dívám se na ně nevěřícně: on si skutečně myslí, že je vyléčen. Co se to děje? Stalo se to v lednu 1993. V předcházejících šesti měsících jsem se na Ruysdaelské klinice zabývala studiem toho, jak probíhá proces rozhodování o eutanázii a dalších podobných rozhodnutí o ukončení života (1996, 1997a, 1998). Zpočátku jsem byla přidělena na lůžkové oddělení, kde jsem prováděla pozorování pacientů, většinou mezi sestrami. Když se vyskytla žádost o eutanázii, přípravné diskuse mezi lékařem a pacientem se odehrávaly během konzultací na ambulantní klinice, takže jsem své aktivity rozšířila i na ambulanci, abych mohla být těmto rozhovorům osobně přítomna.

Mohlo by Vás také zajímat