Láska a jiné nemoci

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

V katalogu BETH

Napsali o knize

Další výborná kniha příběhů pacientů s problémy v partnerských vztazích včetně zamyšlení autora o vzniku, příčinách a možné léčbě i přiznání možných neúspěchů v terapii. Vhodná pro ty, kteří se trochu v otázkách psychologicko-psychiatrických včetně neurovědních orientují. Může přinést i zklamání čtenářů v tom, že takového lékaře v naší republice nepotkají.

Ukázka z knihy

Schůzka naslepo

„Bude se ti líbit,“ řekla jí Chagit do telefonu. Ja‘el potlačila skeptický, hořký úsměv, který se jí už už dral na rty a zřejmě i do hlasu, a řekla ano, dobře, můžeš mu dát moje telefonní číslo. To se stalo před týdnem a věci se pak vyvíjely jako obvykle.
Přesně tak, jak to očekávala a jak to bylo už tolikrát. Jeho zavolání po třech dnech. Váhavý hlas, když se představoval. Obvyklý návrh, aby se setkali na konci šabatu v restauraci „Vorgestern“ (v Jeruzalémě není mnoho míst, kde se může dvojice věřících židů setkat na seznamovací schůzce). „Vorgestern“ je restaurace, knihovna, kavárna a knihkupectví zároveň a nachází se v prvním patře jednoho přívětivého starého kamenného domu. To místo se Ja‘el zalíbilo hned napoprvé. Příjemná atmosféra, dobré jídlo a plné regály knih, do nichž mohl člověk při trapných odmlkách zabořit zrak a bloumat po jiných místech a jiných dobách. V posledních týdnech tam však bývala příliš často, pokaždé s někým jiným, a ty schůzky skončily bez výsledku, stejně jako skončí i ta nynější. Sklonila hlavu a doufala, že obsluha si ji nepamatuje.
Schůzka se chýlila ke konci. Znovu, s neodvratitelnou přesností, nastala ona trapná chvíle, kterou Ja‘el tolik nenáviděla. Na jejich talířích osiřely poslední drobky koláče, mátové lístky z vypitého čaje se přilepily na dno skleněných hrnků. Okolní hluk nedokázal odvést pozornost od mlčení, jež mezi nimi zavládlo. Se skloněnou hlavou, aniž by se na svého společníka dívala, cítila Ja‘el jeho pohledy zkoumající její obličej a tělo. Věděla, že se teď sám sebe ptá, co by měl udělat, že se snaží rozhodnout, jestli se vyplatí další schůzka, jestli ji chce nebo jestli existuje šance, že ji vůbec někdy bude chtít. Můžeš si svoje rozhodování ušetřit, řekla mu v duchu, stejně z toho nic nebude. Nejsem žena tvých snů. A pokud jde o tebe, je lepší, když mě necháš být, protože zase nic necítím. Jako vždycky. Ani k tobě ne. A oba jsme unavení. Zaplaťme a pojďme, rozlučme se milým pozdravením a rozejděme se. Zase ten idiotský rituál na závěr večera. Doufejme, že se už nikdy neuvidíme, ty a já, ani na univerzitě, ani mezi přáteli. Ani u Chagit a Jonathana, kteří si mysleli, že by bylo „skvělé“, kdybychom se seznámili, a že si určitě padneme do oka a oni se tak zbaví dvou osamělých lidí ve svém okolí a ještě k tomu prokážou službu ubohé Ja‘el, která ještě nikdy neměla přítele. Jak nenávidím ten poručnický soucit svých kamarádek a jejich matek. „Ja‘el je tak báječné děvče, vůbec nechápu, že si ještě nikoho nenašla…“

Mohlo by Vás také zajímat