Poslední dary : jak porozumět zvláštnímu vnímání a potřebám umírajících

Obálka knihy Poslední dary : jak porozumět zvláštnímu vnímání a potřebám umírajících - ,

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

V katalogu BETH

Název: Poslední dary : jak porozumět zvláštnímu vnímání a potřebám umírajících

Autor: Naděžda Kubíčková

DoporučiliBc. Radka Adamcová
V kategorii
Žánr
Věková kategorie,
Štítky redakce, , , , ,
Štítky uživatelů

Popis knihy

Síla příběhů lidí odcházejících ze života, jež v této knize předkládají zdravotní sestry Maggie Callananová a Patricia Kelleyová, které se dlouhá léta věnují práci v hospicu, tkví v jejich bezprostřednosti a samozřejmosti, s níž autorky k tomuto tématu přistupují. Vždyť poslední chvíle čekají na každého a nikdo se této společné zkušenosti nemůže vyhnout. Avšak i tyto okamžiky mohou být naplněny vzácnou zkušeností a mimořádným poutem mezi blízkými, jimž odcházející člověk předává poslední dary. Smířením, pochopením, projevením citu, který potlačovali, vyjasněním bolestných nedorozumění. A právě tyto rozhovory posledních chvil, ať už padnou skutečná slova, či dojde jen na gesta a pohyby očí, bývají klíčovými chvílemi pochopení a dorozumění. Autorky rovněž zaznamenávají někdy těžko srozumitelné chování a výroky umírajících, kteří tím chtějí sdělit zcela ojedinělou zkušenost na přechodu mezi dvěma světy.

Ukázka z knihy

Laura

Joe neklidně přecházel sem a tam v nohách Lauřiny postele. V pokoji se rozhostilo zvláštní ticho. Joe se protáhl mezi pomocnou sestrou a rohem toaletního stolku, aby se mohl posadit na postel vedle své ženy. Celý ustaraný ji vzal za ruku a začal ji jemně masírovat.
„Lauro, je ti něco?“ ptal se. „Mluv se mnou!“
Usmála se zasněně a přikývla, ale nic neřekla. To Joea popudilo.
„Lauro, to jsem já,“ řekl. „Řekni přece něco! Já si o tebe dělám starost!“
„Nic mi není, Joe,“ zašeptala Laura. Joe se tázavě podíval na sestřičku, která mu odpověděla nejistým pohledem.
„Děvenko, bolí tě něco?“ ptal se znovu. „Potřebuješ něco? Děje se něco? Prosím tě, holčičko, odpověz mi.“ Laura se opět usmála, zavřela oči a zavrtěla hlavou. Joe pohledem naznačil pomocné sestře, aby s ním vyšla na chodbu.
„Co se stalo?“ vyptával se znepokojeně. „Vždyť dneska ráno byla úplně normální. Možná trochu slabá, ale jinak v pořádku. Pili jsme spolu čaj.“
Sestra pohladila Joea po rameni. „Ona se prostě dává na cestu. Já nevím o tom, že by něco nebylo v pořádku
. Léky si vzala přesně podle rozpisu a trochu se nasnídala. Zdá se vám, jako by byla trochu zmatená?“

Mohlo by Vás také zajímat







Pro odborníky, pro média, mapa webu ~ kontaktujte nás