V kategorii | Nemoci nervového systému a svalů |
---|---|
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Děti, Dospělí |
Štítky redakce | výchova, svalová hypotonie, sourozenci, motivace, humor, epilepsie, dětská mozková obrna, autobiografie, autismus |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Matka dvou postižených dětí (DMO, autismus, svalová hypotonie, epilepsie) s humorem a nadsázkou vypráví o všem, co je dosud potkalo. O postižení, o lásce, o naději. Dodává odvahu těm, kteří se s podobnou situací dosud potýkají a nevědí si rady.
Můj syn Ríša má zítra narozeniny, budou mu tři roky. Dnes napsal sám, bez pomoci, své první slovo "CHOBOTNICE." Na počítačí, samozřejmě, rukou by to nezvládl, zatím neumí namalovat ani kruh. Psycholožka by asi napsala: "Kreslit neumí, jen bezobsažně čmárá." Ale umí celou abecedu, čísla do osmdesáti (do tolika je v televizi po Večerníčku losování Šťastných 10). Umí počítat do dvaceti. Na dětském počítači umí do dvaceti také sčítat. Odčítání trénuje. Na počítači nacvičil i písmenka (i když začátky jsou v A-Z kvízu). Z dětského počítače zná i slovo chobotnice. Teď stojí už deset minut u televize a sleduje s nadšením zrnění na prázdném kanálu. U toho poslouchá písničky a zpívá text. Umí spoustu písniček nazpaměť, taky pohádky, zná celé pasáže. Geniální dítě? Ne tak docela. Nedá se s ním domluvit.