Doporučili | Lenka Ečerová |
---|---|
V kategorii | Životní mezníky, změny a rozhodnutí |
Žánr | Naučná |
Věková kategorie | Dospělí, Mládež, Senioři |
Štítky redakce | vstup do manželství, volba povolání, odchod do důchodu, dospívání |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Průběh lidského života jako celek, od mateřského lůna až po smrt.
Publikace obsahuje dlouhý a složitý příběh lidského života a autor jej vypráví s co největším využitím poznatků psychologie, sociologie a dalších vědních oborů. Opírá se přitom zejména o koncepci tzv. biodromální psychologie, o poznatky psychoanalytiků a sociálních psychologů (koncepce E. Eriksona o vývojových stadiích a úkolech), ale pochopitelně nepřehlíží ani poznatky biologicky nebo kognitivně orientovaných badatelů. Výsledkem je kniha, která je víc než jen fundovaným a čtivým uvedením do jednoho vědního oboru - je průvodcem čtenáře po jeho vlastním životě a pomocníkem v jeho utváření.
Krize životního středu
Řada autorů, jako první snad švýcarský psychiatr C. G. Jung, umísťuje do třicátých let osobní mezník, předěl, krizi.
„… čím víc se člověk blíží středu života a čím víc se mu podařilo zakotvit ve svém osobním postoji a v sociálním postavení, tím víc se mu bude zdát, že odhalil správný běh života, správné ideály a principy chování. Proto pak předpokládá jejich věčnou platnost a dělá ctnost z toho, že na nich stále visí. Přehlíží přitom důležitou skutečnost, že totiž stanovení sociálního cíle se uskutečňuje na úkor celosti osobnosti… V této životní fázi, právě mezi pětatřiceti a čtyřiceti, se totiž připravuje významná proměna lidské duše. Zpočátku to ostatně není žádná vědomá a nápadná změna, spíš jde o nepřímé náznaky proměn, které – jak se zdá – mají svůj počátek v nevědomí… Člověk by měl vědět, že jeho život nestoupá a nerozšiřuje se, nýbrž že si neúprosný vnitřní proces vynucuje zúžení života … Pravda životního dopoledne se odpoledne stává lží.“ – Smrt je možná ještě daleko, ale už je neodvratně v našem „zorném poli“, asi jako když jsme vystoupili na vrchol a máme před sebou sestup nebo jako když slunce dosáhne zenitu a pak už jen klesá k západu. Psychologicky platí (a skrytě to platilo od začátku, viz str. 17, že „smrt je duševně stejně důležitá jako narození a je stejně integrální součástí života“.