Romové v české společnosti

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

V katalogu BETH

Popis knihy

V roce 2001 u nás proběhl bezprecedentní výzkum o životě Romů u nás o jejich vzájemných vztazích s majoritou v podmínkách deseti měst - od "bezproblémových" (např. Český Krumlov, Uherské Hradiště) po ty, které se "proslavily" konflikty (Ústí nad Labem, Ostrava). Na základě tohoto výzkumu podávají autoři aktuální obraz situace Romů u nás a vztahů, jež k nim mají jejich spoluobčané i jež mají oni ke svému okolí. Tyto informace jsou zasazeny do širšího rámce, který vysvětluje, jaké problémy typicky zažívají menšiny - zvláště z hlediska sociálního vyloučení, jak může a má být integrační politika vázána na podmínky konkrétní lokality. Velká pozornost je věnována perspektivám integrace ve světle výzkumu a příkladům "dobré" praxe v boji proti sociálnímu vyloučení Romů jak od nás, tak ze zahraničí.

Ukázka z knihy

Předsudky a diskriminace

Sociální pracovník přichází do kontaktu s příslušníky menšinových skupin často právě v souvislosti s tím, že jejich situaci vyhrotily předsudky či přímá diskriminace většinové společnosti. Sheafor, Horejsi a Horejsi (2000: 166) upozorňují, že je účelné rozlišovat předsudky a vlastní diskriminaci (znevýhodnění) a píší:
„Předsudek se vztahuje k nepříznivým představám a postojům vůči konkrétní skupině nebo kategorii. Diskriminace se týká chování a jednání, která jsou nepříznivá vůči skupině a která ji zbavují určitých základních práv a příležitostí.“
Rozlišení předsudku a znevýhodnění umožňuje vzít na zřetel, že ne každý předsudek musí vyústit v diskriminaci a ne každé znevýhodnění musí být způsobeno předsudečným postojem. Některé projevy diskriminace nejsou důsledkem předsudku, nýbrž neznalosti a necitlivého přístupu. Tak se může stát, že při uplatňování principů liberálního pluralismu, který se jinak hlásí k principu rovných příležitostí, dochází kvůli tzv. slepotě k rozdílům (difference blindness) ke zjevnému znevýhodnění některých osob či skupin (Musil, Navrátil, 1999).

Mohlo by Vás také zajímat