Myši patří do nebe

Koupit knihu

Vypůjčit knihu

Popis knihy

Dva odvěcí nepřátelé, myš Šupito a lišák Bělobřich, se spolu potkávají v nebi. A, světe, div se, vypadá to, že se budou přátelit. V kouzelném nebeském světě se navzájem poznávají a zjišťují, že není špatné podívat se na svět očima toho druhého. Na co dalšího přijdou?
Spisovatelka volí téma smrti a znovuzrození. Kniha působí jako hravé fantazijní podobenství závažných existenciálních otázek, které umocňují jemně šrafované figury zvířat ilustrátorky Markéty Prachatické se zvláštní snovou dynamikou pohybu.
Hrdinové prózy, myšák Šupito a lišák Bělobřich, se po své smrti potkávají v nebi a po smytí nečistot z pozemského života v „koupelně“ pro všechny příchozí prožívají blaženost (ne)bytí plného her a setkávání s jinými zvířecími tvory. V bohatých dialogických rozmluvách zpytují své vzpomínky na pozemské bytí, ale i svůj úžas nad jeho barevností. Pomalu mezi nimi začíná vznikat hluboké přátelství. Nelze než obdivovat nápaditost představy zvířecího nebeského ráje, v němž vše – houpačky, kolotoče, skákací míče, lišákova hra Světlušky zhasnout – je tak podobné toužebným hrám dětského věku. Ovšem rajská blaženost se postupně pro naše protagonisty stává jednotvárnou. Pro každého tvora nastává čas odejít („Čas ubíhal. Vlastně neubíhal, s časem se tu dělo něco prapodivného. Neběžel, neplynul, nevlekl se – jako by vůbec nebyl.“) a před svým znovuzrozením shlédnou všichni svůj uplynulý život. Bylo by zajímavé sledovat, jak tuto v podstatě jedinou vážnou epizodu vnímají dětští čtenáři. Na zemi pak duše hrdinů přebývají v podobě zvířete, kterou si sami mohli zvolit. A dostávají se na ni, jak jinak, než dobrodružnou cestou parníkem s roztodivnou směsicí zvířat…

Ukázka z knihy

„Tak a je to, jsem mrtvá. A teď jsem nejspíš v nebi,“ pomyslela si myš Šupito a vzdychla. „Asi mě opravdu dostal, lišák Bělobřich. Ach, jo. No, to, to snad není možné, vždyť on stojí TAMHLE!“

Mohlo by Vás také zajímat