V kategorii | Ideologie, traumata a katastrofy |
---|---|
Další kategorie | Plný text |
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Dospělí |
Štítky redakce | zvířata, totalita, morální hodnoty, alegorie |
Štítky uživatelů | bajky, Audioknihy |
Plný text knihy |
Odkaz knihy na lidské chování je neuvěřitelně pravdivý.
Z politické bajky a alegorie se brzy po vydání stal bestseller. Důvodů obrovského úspěchu knihy je hned několik: vedle nezpochybnitelných literárních kvalit a estetické působivosti to byla kritika stalinského režimu, ve své době velmi řídká. Navíc realitu tehdejšího Sovětského svazu představila způsobem veskrze komickým a důvěrně známým, takže banalita zla vyvstala v celé své hrozivosti. Alegorie Farmy zvířat je zřejmá na první pohled - na velice malém prostoru tu Orwell ve vynikající zkratce zachytil dějiny Sovětského svazu, a to od šíření leninské ideologie (vystavená lebka "prasečího Lenina" Majora jako parodie mauzolea), přes říjnovou revoluci až po střet Stalina s Trockým (Kuliš) a následné vyštvání Trockého.
Pan Jones, majitel Panské farmy, zamkl na noc kurníky, ale byl příšerně opilý, takže na zástrčky zapomněl. Potácel se přes dvůr a kužel světla z jeho lucerny poskakoval ze strany na stranu. U zadních dveří domu shodil holínky, natočil si poslední sklenici piva ze sudu v kuchyňce a dopotácel se do ložnice, odkud se již ozývalo spokojené chrápání paní Jonesové.
Jakmile světlo v ložnici zhaslo, začal se z celé farmy ozývat podivný šramot. Celý den se mezi zvířaty povídalo, že starý Major, výstavní středně býlý kanec, několikrát oceněný ve své kategorii, měl v noci podivný sen, který chtěl vyprávět ostatním. Zvířata se tedy dohodla, že až pan Jones usne, sejdou se ve velké stodole. Starý Major (tak mu odjakživa říkali, ale na výstavy chodíval jako "Krasavec z Wellingdonu") byl po celé farmě vážen natolik, že každé zvíře rádo obětovalo hodinu spánku, aby vyslechlo, co má na srdci. Major už byl ve stodole, natažený na vyvýšeném místě, na slámě pod lucernou visící z trámu. Bylo mu dvanáct let, a ačkoli v poslední době značně ztloustl a přerůstaly mu nikdy nestříhané kly, vypadal moudře a velkodušně a stále vzbuzoval respekt.
Zvířata se pomalu scházela a uvelebovala se podle svého vkusu. První přišli psi Bára, Janina a Haryk, pak prasata, která se zabydlela ve slámě hned před Majorem. Slepice se posadily na okenní rámy, holubi v podkroví, ovce a krávy ulehly vedle prasat a začaly přežvykovat. Dva tažní koně, Boxer a Lupina, přišli současně a opatrně se uložili, aby neublížili menším zvířátkům ležícím v slámě. Lupina byla statná, mateřsky vyhlížející klisna středního věku a Boxer obrovský hřebec, který měl sílu dvou koní. Bílý pruh na nose mu dodával přihlouplý výraz - nebyl opravdu příliš inteligentní, ale požíval všeobecné úcty pro svůj čestný charakter a obrovskou výkonnost.