Doporučili | PhDr. Martin Jára |
---|---|
V kategorii | Samota a uvěznění |
Žánr | Beletrie |
Věková kategorie | Dospělí |
Zaměření | Pro muže |
Štítky redakce | zvířata, svoboda, příroda, osamělost, nonkonformita |
Štítky uživatelů | Pomozte nám i ostatním - buďte první, kdo zařadí tuto knihu. |
Román Doppler současného norského spisovatele Erlenda Loea má mnoho společného s autorovým průlomovým dílem Naivní. Super (česky 2005). Jeho hlavní hrdina se po zdánlivě bezvýznamné události (pád z kola při jízdě lesem) dostává do hluboké osobní krize, kterou řeší tím, že se zcela stáhne do sebe, opustí ženu a děti a dosavadní pohodlný způsob života a rozhodne se přestěhovat do lesa. Společnost mu dělá losí mládě, jehož matku zastřelil kvůli masu. Doppler je tedy román o lidské osamělosti, přechodu od aktivity k pasivitě, soukromém protestu proti společnosti a proti tomu, co se považuje za správné a korektní, proti konzumu a blahobytu.
Potřeba mléka se stala akutní a já nakládám do batohu patnáct kilo losího masa a vydávám se dolů k Ullevaalskému stadionu. Mládě kluše za mnou, ale já říkám přísně, že to nejde. Musíš počkat tady, říkám. Čekej, opakuju nadmíru zřetelně, jako kdybych mluvil k nechápavému dítěti. Jsem zarostlý a špinavý a už sám o sobě vypadám nápadně, ještě abych přišel s losem v závěsu. Uklidni se, říkám, nebudu pryč dlouho. Ale ono se neuklidňuje. Nechce, abych odešel. Chudák losík, říkám. Ty si myslíš, že tě chci opustit, ale to já nechci. Jdu jenom do obchodu pro mléko a několik dalších věcí, které potřebujeme. Nijak to na něj nepůsobí. V očích má strach a já cítím, že mě znepokojuje, že na mně mládě tak visí. Myslel jsem si, že jsou losi samostatnější. Mládě se ke mně přimyká takovým způsobem, na který asi nejsem připravený. Začínám vyčítat mrtvé matce, že s sebou vzala mládě na výlet, uprostřed lovecké sezony a tak vůbec. Kde nechala hlavu?